Zdravý spánek - proč a jak Vám změní život?

Spánek je jednou z nejzdravějších věcí, kterou můžete pro své tělo udělat. Je stále opomíjený a nedoceněný. I když v jeho společnosti trávíme třetinu svého života. Spánek má zásadní vliv na naše zdraví, na naši náladu, na naši paměť a mnoho dalších aspektů, do kterých byste to neřekli.

 

Věděli jste, že žádné zvíře na světě bez spánku příliš dlouho nepřežije? Při pokusu, který se v devatenáctém století odehrál v Rusku, přežila skupinka testovaných zvířat pouze pár dní. Ano – dní. Člověk samozřejmě není výjimkou. Ono ale nejde pouze o nedostatek energie.

 

S každou další hodinou spánkové deprivace neboli vědomého spánkového nedostatku, se při mnoha experimentech zhoršovali výsledky všech testovaných lidí. Každá hodina hrála rozdíl. Naopak nejlepších výsledků dosahovali dobře odpočatí. Ale znovu opakuji, nejde jen o pocit únavy jako takový. Tomu se totiž tělo dokáže dlouhodobě přizpůsobit a potlačit ho. Asi znáte lidi, kteří říkají, že jim stačí 6 a méně hodin a cítí se odpočatí. Možná mezi ně patříte. Ale věřte, že je to jen iluze, kterou jste dříve obelhávali své tělo, a to Vám nyní vychází vstříc.

 

Věděli jste, že rekord pro nejdelší dobrovolnou spánkovou deprivaci drží Randy Gardner s výkonem 11 dní a 24 minut? Ke konci experimentu bylo jeho myšlení již natolik špatné, že nebyl schopen prakticky žádného soustředěného myšlení.

 

Spánek ve vyšším věku – stačí méně? Vědecká odpověď je jasné ne. I lidé ve vyšším věku by měli spát 8 hodin denně, jinak je proces mentálního stárnutí rychlejší. Je to pro ně ovšem mnohem složitější. Pokud se člověk budí brzy, pomáhá například rozdělit si spánek na 2 části – večer a odpoledne po jídle. Pár dalších tipů napíšeme níže.

 

Spánek není jen obdobou toho, když si dáte nabíjet mobil. Kromě doplnění energie v něm cíleně dochází k opravě buněk, orgánů, svalů, imunitního systému a hormonální rovnováhy. Naprosto zásadní roli má ale spánek u "oprav" mozku. Během různých fází spánku dochází k třídění a ukládání nových zážitků, jejich škatulkování a porovnávání se starými. Zásadně tedy pomáhá s procesem učení. Zároveň také celkově udržuje lepší paměť.

 

Toto nejsou povídačky, tohle všechno se testovalo! Například imunitní systém – vyspalí i nevyspalí lidé dostali vakcínu a doktoři sledovali reakci imunitního systému na vpravený virus. Reakce imunitního systému vyspaných lidí byla mnohem silnější. Dalším pokusem bylo třeba to, když skupina studentů dostala látku k prostudování v 9 ráno a v 9 večer dělala test. Druhá skupina dostala látku ke studiu v 9 večer a v 9 ráno dělali test. Látka k probrání nebyla příliš dlouhá, proto měla druhá skupina nařízeno v klidu spát. Studenti, kteří po studiu spali, měli v průměru lepší výsledky. A to o 20 %! Nevyspání snižuje v práci výkonnost zhruba stejně, jako mírně podnapilý stav. Prakticky okamžitě zaznamenáte dočasný pokles IQ o několik bodů.

 

Tak jak na to?

Největší pomocník je pravidelnost. Naučte tělo, že v určitou dobu je zahájen proces přípravy na spánek. Jděte na to postupně. Večer už si nedávejte kávu, 2 hodiny před spaním ztlumte světla a už se nevystavujte vyšší intenzitě. Alespoň hodinu před spaním vypněte TV a už ani nekoukejte na mobil. Kromě modrého světelného spektra vyzařují totiž i velmi intenzivní světlo. Mobil navíc obvykle z úhlu, který není pro mozek běžný. Tohle všechno zvědavý mozek probouzí a Vaše naděje na kvalitní spánek se snižuje. Jaká je nejlepší intenzita a barva světla? Přesně taková, u jaké usínali naši prapředci – taková, jakou má oheň.

 

Budete-li dodržovat pravidelný režim přípravy na spánek, Vaše šance se dobře vyspat budou mnohem větší. Dále pomůže nepít alkohol, vyvětrat a zklidnit mysl. Stres je totiž velký zabiják spánku. O tom ale až někdy příště :)